1      Historie piva a pivovaru Plzeňského Prazdroje v Plzni 1

1.1       Historie pivovaru Gambrinus. 2

1.2       Historie pivovaru Radegast 2

1.3       Historie pivovaru Velkopopovický kozel 3

 

1          Historie piva a pivovaru Plzeňského Prazdroje v Plzni


Slavný a vlastně i poněkud tajemný je příběh piva známého po celém světě pod názvem plzeňské, či přesněji Pilsner Urquell. Okolnosti jeho vzniku, stejně jako suroviny či utajená receptura, to vše spolu s dlouholetou tradicí a nepřekonaným věhlasem spoluvytváří fakt, že ve střední Evropě, v západní části České republiky najde každý návštěvník hlavní město světa piva - Plzeň. Plzeň je stará přes sedm set roků a pivo se zde vařilo odedávna. Ve středověku, jak známo, patřilo právo vařit pivo k významným výsadám, jež panovník městům a měšťanům uděloval. Řekněme však rovnou, že jak šla staletí, v Plzni se vařilo přibližně stejné pivo jako kdekoli jinde v českém či německém okolí. Počátkem devatenáctého století dokonce ještě horší. Pivovarnictví zde bylo ve skutečné krizi. V té době se vařilo pivo dvojí - nadkvasné, nebo jinak řečeno pivo s vrchním kvašením, jehož charakteristickým znakem byla menší trvanlivost, protože hlavní kvašení probíhalo bouřlivě a rychle - a podkvasné, vyznačující se volně probíhajícím kvašením, poněkud jinou chutí a daleko vyšší trvanlivostí. V Plzni se vařilo pivo nadkvasné. Ostatně v celých Čechách koncem třicátých let devatenáctého století existovalo 1052 pivovarů, z nichž 938 vařilo pivo nadkvasné. Na dvě stovky nejpodnikavějších plzeňských měšťanů, majitelů právovárečných domů, se v roce 1839 rozhodlo, že tento nepříjemný stav plzeňského pivovarnictví nebudou dále trpět. Po mnoha obtížích se jim nakonec podařilo založit Měšťanský pivovar (předchůdce dnešního pivovaru Plzeňský Prazdroj), v němž se mělo vařit výhradně pivo bavorského typu, tedy podkvasné. Stavitel Stelzer, který měl pivovar vybudovat, se zhostil svého úkolu vážně a odpovědně. Vydal se za zkušenostmi nejprve do okolních zemí, především do Bavorska. Tady všude se už vařilo prakticky výhradně jen podkvasné pivo a Stelzerův úkol přece zněl: postavit co nejmodernější a nejvýkonnější pivovar. "Studijní cesta" však přinesla i něco mimořádně cenného navíc. Stavitel nedovezl jen potřebné zkušenosti, ale z Bavor přivedl i prvního sládka Josefa Grolla, který byl znám svou metodou nízkého kvašení tmavých ležáků z Bavorska, které byly pro Čechy tvrdou konkurencí. A byl to tedy právě on, kdo měl v novém pivovaru uvařit jemu známé podkvasné bavorské pivo - jenže vařené výhradně z českého sladu, chmele a z plzeňské vody. Neuvařil však pivo tmavé, ale světlé, které mělo také díky rozmachu skla obrovský úspěch. V dalších letech byly v Plzni založeny další pivovary 1869 První akciový pivovar, 1893 Plzeňský společenský pivovar Prior, 1910 – Světovar – Český plzeňský pivovar akciové společnosti v Plzni. První světová válka znamenala pro plzeňské pivovarnictví těžkou ránu. Kvalifikovaní sladovníci a pivovarníci odešli do zákopů. Na frontě skončili i pivovarští koně. Vázla doprava a pivovary musely pro vojenské účely odevzdat celou varnou soupravu. V polovině dvacátých let se svět konečně vzpamatoval z následků války a pivo začalo jít znovu na odbyt. V Plzni začal tvrdý konkurenční boj. Nejprve se pivovary pokoušely získat odběratele různými výhodami jako například laciným či bezplatným rozvozem ledu pro hostinské a zejména zlevňováním piva. Takové kroky však nelze stupňovat do nekonečna. A tak se  čím dál tím víc začínalo mluvit o řešení, které se pro majitele slabších pivovarů stalo noční můrou: plzeňské pivovary může prý zachránit jen jejich splynutí v jediný podnik.  V roce 1925 se dostal nezajištěný pivovar Prior do dluhů a byl měšťanským pivovarem pohlcen.  Pivovar Světovar měl nejmodernější vybavení a navíc za ním stála mocná Živnobanka. Pokusy Měšťanského pivovaru zmocnit se Světovaru „stylem Prior“ byly proto předem odsouzeny k nezdaru.

Zbývala měkčí osvědčená cesta, fúze. V roce 1932 ji se Světovarem vytvořil Gambrinus. Vznikl tak nový podnik, Plzeňské akciové pivovary a proslul zvučnou značkou PAP. V roce 1933 se záměr zfúzovat giganty změnil ve skutečnost. Oba velké pivovary utvořily koncern. Specializace výroby tenkrát dohodnutá – Gambrinus se zaměří na desetistupňové pivo, Prazdroj na dvanáctku – v zásadě ovlivňuje produkci obou pivovarů dodnes.  Během druhé světové války dochází k paradoxu. Navzdory nepříznivé době došlo ke zvýšení produkce piva. Opravdové neštěstí postihlo pivovar Gambrinus v posledních dnech války. Při americkém náletu v polovině dubna 1945 byl pivovar téměř zničen.

Škody byly tak veliké, že se uvažovalo o tom, zda má smysl výrobu obnovit. V říjnu 1945 byly Gambrinus i Prazdroj znárodněny, dva roky poté pak spojeny do jednoho podniku – Plzeňské pivovary. V dalších letech pokračuje slučování s dalšími pivovary v západních Čechách. Mamutí podnik nese název Západočeské pivovary. Dnešní akciová společnost Plzeňský Prazdroj vznikla privatizací bývalého státního podniku Plzeňské pivovary a národního podniku Plzeňský Prazdroj. Privatizační proces byl završen spojením obou pivovarnických subjektů, ke kterému došlo 22.června 1994. V březnu roku 1999 byla schválena fúze se společností Pivovar Radegast, a. s. (majoritním vlastníkem akcií pivovaru Velké Popovice) a v  říjnu téhož roku se stal Plzeňský Prazdroj, a. s. součástí South African Breweries, plc, třetí největší pivovarské společnosti na světě.

 

1.1         Historie pivovaru Gambrinus

K založení Prvního akciového pivovaru v roce 1869 dal podnět v té době nejen mohutný rozvoj průmyslu, ale především velký úspěch Měšťanského pivovaru (dnešní Pilsner Urquell). Mezi zakládajícími akcionáři nového pivovaru nechyběl tenkrát rytíř Emil Škoda, majitel plzeňské strojírny. Stavba byla započata v létě roku 1869. Dne 15.října 1870 byl provoz pivovaru zahájen první várkou a 10.prosince téhož roku bylo započato s prodejem piva. Jméno Gambrinus je zkomolené jméno vévody Vlámského a Brabantského Jana I (1251 - 1294), který je na základě pověsti považován za vynálezce piva, ačkoliv se prý pivovarnictvím vůbec nezabýval. Přesto je však po staletí zobrazován jako bodrý král s napěněnou číši piva. Pivo z nového plzeňského pivovaru se rychle ujalo. V roce založení se uvařilo 26 000 hl a v roce 1871 se zvýšila výroba na 70 000 hl piva. Obliba rostla, pivovar dostával jedno ocenění za druhým. Už v roce 1880 se začalo pivo vyvážet do zámoří (i Indie). V roce 1893 došlo po mnoha jednáních k fůzi pivovaru Gambrinus a Prazdroj. Po pochvalném vyjádření císaře Františka Josefa rozhodlo se zvolit a zapsat pro pivo ochrannou známku  Pilsner Kaiserquell, což v českém překladu znamená Plzeňský císařský zdroj. Až do této doby pivovar vyvážel svůj výrobek pod značkou Pilsner Nektar. Tato nová ochranná známka byla používána až do 23.července 1919, kdy byla zvolena a zaregistrována ochranná známka Plzeňský Gambrinus . Ta platí dodnes, i když pivovar exportoval své dvanáctistupňové pivo i pod označením Světovar (Weltbrau) nebo Wenzelsbrau.

 

1.2         Historie pivovaru Radegast

 

Historie a tradice pivovarnictví na severní Moravě sahá až k roku 1567, kdy byl založen pivovar Hukvaldy. V průběhu 17. a 18. století vzniklo mnoho malých městských pivovarů, až v 19. a počátkem 20. století vznikají větší závody, jako Ostravský, Přerovský nebo Karvinský pivovar, ze kterých bylo pivo rozváženo po celé oblasti. Nákladná výroba však byla důvodem zániku mnoha z nich. Na konci 60. let tohoto století se uzavřela i historie pivovaru Karviná, který musel ustoupit nově vznikajícím uhelným dolům. Snížený objem výroby nebyl schopen uspokojit poptávku po pivu v této důležité oblasti. V 60. letech proto bylo rozhodnuto najít na severní Moravě vhodnou lokalitu pro výstavbu moderního pivovaru s velkou kapacitou soustředěnou na jediném místě. Po pečlivém vyhodnocení byla vybrána obec NOVOŠVICE ležící v severozápadní části horského masívu Beskyd. Základní kámen pivovaru byl položen roku 1965. Své jméno nalezl pivovar u mýtického boha Radegasta, kterého staroslovanské pohanské kmeny uctívaly jako boha ohně, slunce, sklizně a pohostinnosti, a jehož socha od Albína Poláška se nachází na jedné z nedalekých beskydských hor - Radhošti. Do 30. června 1990 byl pivovar Radegast jedním ze závodů podniku Severomoravské pivovary Přerov a 1. července se stal samostatným státním podnikem.Progresivní nástup společnosti zejména v oblasti marketingu a reklamy zařadil Radegast mezi nejvýznamnější pivovary u nás.

 

1.3         Historie pivovaru Velkopopovický kozel

 

Malá česká obec Velké Popovice, ležící nedaleko od Prahy, je připomínána od XIV. století. První oficiální zpráva o popovickém pivovaru pochází z poloviny XVI. století, kdy Popovice vlastnili Hysrlové z Chodů a již zde je zmínka o vynikajícím pivu. Po neklidných dobách třicetileté války přešlo vlastnictví Popovic ze světské správy pod správu církevní. Nejdříve patřily Strahovskému klášteru a v poslední třetině XVII. století přešel statek do vlastnictví benediktinského kláštera U svatého Mikuláše na Starém Městě pražském.Po zrušení kláštera Josefem II. v roce 1785 získal statek v dražbě c. k. major Bedřich ze Schiedburgů a po několika dalších majitelích roku 1870 popovické panství koupil František Ringhoffer, starosta Smíchova a zakladatel světoznámých průmyslových závodů. Postavil zde zcela nový pivovar, který vybavil špičkovou moderní technologií pocházející většinou z vlastních továren.Rok 1874, kdy byla uvařena první várka piva, je základním datem novodobé historie Velkopopovického Kozla, jehož známý emblém vytvořil potulný francouzský malíř jako výraz díků za pohostinství, kterého se mu v Popovicích dostalo a kde se zdržel podstatně déle, než původně předpokládal. První světová válka vysoké tempo rozvoje popovického pivovaru sice poněkud zbrzdila, ale zanedlouho po válce se Kozel vrátil na svou původní pozici a jeho obliba a žádanost dále vzrůstala. Po roce 1945 se pivovar stal národním podnikem a v dalších letech byl začleňován do několika výrobně organizačních celků. V roce 1991 získal pivovar samostatnost a v květnu 1992 se přeměnil na akciovou společnost. V roce 1994 bylo dosaženo rekordního výstavu 931.000 hl. V lednu 1995 získal v akciové společnosti Pivovar Velké Popovice rozhodující majetkový vliv Pivovar Radegast a.s. Tímto krokem se pivovar stal součástí třetí největší pivovarské skupiny v České republice s pětinovým podílem na domácím trhu.

 

Zdroj: The story of Pilsner Urqell

           Gambrinus a jeho příběh

           Pivovarské museum v Plzni

           www.pilsner-urqell.cz

           www.gambrinus.cz

           www.radegast.cz

           www.beer-kozel.cz